Jo vidíte dobře jsem zpět..tak napůl... Jinak v době nemoci jsem psala povídku - novou, bohužel notebook si jiné nepamatuje.. No nic tady máte ehm uvod..a přiznávám mám asi 2kapitoli ještě..

Navždy uvězněná - Prorok

V životě každého z nás existují pouta, která nás spojují se svými nebližšími. Jenže co se stane, když se ty pouta zpřetrhají. Naše životy se změní a už nikdy nebudou stejné jako kdysi. Bude nás to bolet, naše srdce budou roztrhané a už nikdy nebudeme stejní. Možná to je jeden z důvodů proč někteří lidé schovávají city za pevnou zdí, kterou jen tak někdo neprolomí. Do svého už tak utrápené a zničeného srdce pustí jen ty, komu důvěřují.
I já sama jsem mnohokrát naletěla. A oni jen mojí důvěru jenom zneužili a obrátily mojí moc na zlou stranu. Čím jsem starší, tím víc lidem nevěřím. Schovávám se, daleko za obydlími lidmi. Nesnesu už pohled do jejich očí, ve kterých je jenom nenávist a k sobě samým, málokdy narazím, aby v nich bylo přátelství, láska, pokora či jiné city vyjadřující pouze jen dobro.
Svět se za tu dlouhou dobu co existuji velice změnil. Lidé již nevěří na kouzla či jinou magii. Místo katan používají daleko horší zbraně, jako jsou pistole či jiné střelné zbraně. Nevěří si tolik jako kdysi. Jen pohled na ně mě ještě od nich odrazuje více než předtím. Srdce i zrak mě bolí. Jen pohled je bolestivý, mé srdce puká a já stále ve svých dlouhých dní i nocí stále přemýšlím na dobu, co byla v minulosti, lidé byly milejší a jejich umění v bojí, umění ninjů. Sláva toho světa byla obrovská. Bohužel osud chtěl, aby ten to svět zanikl, protože ho nikdo nedokázal plně ovládat, byl rozdělen na mnoho menších kmenů a ty mezi sebou neustále válčily. Svět byl krátce před svým zhroucením. Proto byl, povolám, jeden z nejmoudřejších vládců této země. Svou obrovskou až nadpřirozenou mocí dokázal zkrotit všechny klany. Poté sám vládl téhle obrovské zemi, vládl moudře a rozumně. Avšak ani on nedokázal zkrotit svou moc obával se, že by ho mohla jednou přemoc a on by mohl zabít ty, co tolik miloval, svou rodinu, přátelé ale i svůj lid, který stál pevně za ním. Proto nechal vystavět po celé své zemi deset posvátných míst a každou z nich označil číslovkou od jedné do deseti. Poté sám ukoval svýma vlastníma rukama ukoval deset titanových pečetí. Do těchto pečetí vložil svou moc, svou chakru a část své rozpolcené duše. Z každé pečetě svou zbývající chakrou vytvořil symboly. Každý z těchto symbolů znamenal jmény jeho nejbližších přátel, rodiny.
1. symbol nesl jméno jeho matky: Shukaku. Byl umístěn do zdi svatyně poušti Nara.
2. symbol nesl jméno jeho dcery: Nekomata. Umístil ho do stromu v Hokkaidském lese ďáblů, jinak nazývaný jako Les Smrti.
3. symbol nesl jméno jeho syna: Isonade. Umístil ho do obrovské mušle, kterou zahrabal v mořském prostoru Yawanagy.
4. symbol nesl jméno jeho nejlepšího přítele: Soukou. Tento opatřil chakrovým štítem a hodil ho do lávového kráteru v posvátné hoře Fuji.
5. symbol nesl jméno nejlepšího Shinoby a zároveň velitele zvláštních jednotek z jeho říše: Houkou. Symbol zasadil do kamene blízko jedné z Kyushuských sopek.
6. symbol nesl jméno jeho milované matky: Raijuu. Ten zatavil do skleněné sošky, kterou schoval do podzemí Hromové svatyně ve městě Kyoto.
7. symbol nesl jméno jeho otce: Kaku. Ten se stal součástí obětní desky podzemního obětního oltáře v Nagoye.
8. symbol nesl jméno jeho bratra, který zemřel ve vzpouře obyvatel v Osace: Orochi. A tam také jeho symbol uložil.
9. symbol nesl jméno jeho mladší sestry: Kyuubi. Její symbol uschoval do skrytého oltáře v Kobe.
A poslední, 10. symbol nesl jméno toho, kterého nikdo neznal jeho pravým jménem, ale jako Kage, proto do něj bylo uloženo nejvíce moci a síly. 10. symbol nesl jméno Shinobyho, a já sama jsem ho uložila do jeho rodné vesnice Konohy, do chrámu Kage.
Všech 10. symbolů jsem měla umístit přesně tam kam mi nařídil. Ve své dlouhé cesty skrz tuhle obrovskou a hlavně krásnou zemi jsem poznala mnoho lidí. Každý symbol byl zapečetěn ještě jednou silou, kterou prolomí jen ten komu je to určeno. S umístěným 10. symbolu Shinobu, vládce tého země zemřel.
Truchlící zemi nemohl už nikdo zachránit. Smrt Shinobiho zasáhla všechny. Po jeho smrti ze země rozpadla na osm menších zemí, s odlišnou kulturou, s jiným hlavním městem, s jinou vojenskou silou.
A kdo vlastně jsem? Vím mnohé věci, na které už lidé dávno zapomněli. No kdyby Vám bylo přes 5. staletí tak byste také toho věděli tolik? Mé jméno je Kazumi Nagesa a jsem kronikářka tohoto světa. Můj úděl je už téměř u konce, stejně jako jsem já na konci svého nekonečného života. Žiji už moc dlouho. Můj poslední úkol je najít osm dívek, které snad jednou splní jedno proroctví, které bylo vyřknuto ještě předtím než shinoby zemřel. To proroctví praví: "Ten, kdo ovládne všechny deset obdrží takovou sílu, že převrší všechny shinoby, kteří kdy žily, žijí a budou žít." možná vím kde je hledat, nedávno se narodilo pár dívek, které přesně do toho proroctví pasují, ale kdo ví, co se stane.
Nikdo z nás není pánem vlastního osudu, ten nám byl, dám od doby, co jsme se narodily, ať je zlý či dobrý musíme se postavit na vlastní nohy a dál s ním bojovat i když je ta cesta trnitá a nikdy nám nic neulehčí. Musíme však bojovat dál a nevzdávat to, pokud to vzdáme tak už je naše cesta naprosto zbytečná. Musíme v sobě najít sílu jít dál, musíme být silný. Protože, jedině silný člověk může jednou změnit svůj osud, po kterém mi jenom poslušně musíme jít.





