Ano, ano Spojení duší ale jinak...Původně jsem to chtěla spojit s Fallen angel, ale raději jsem od toho opustila..no asi by to nešlo..jinak kapitolka je velice krátká..

Prorok - "Varování"

Už je to tolik let.. když se na ně teď dívám. Nikdy bych neřekla že to jsou oni. Vyrostli a zesílili ,ale nikdy se nedokázali spojit. Tedy dokázali se spojit ale ne celá patnáctice. Pořád nikdo chyběl. Jednou se sice spojili ,ale to bude známo až na konci tohoto příběhu ,kterého jsem měla zapisovat tak jak se stal. A kdo jsem? Já jsem Kazumi Nagesa a jsem kronikářka tohoto příběhu ,tedy byla jsem. A hlavně dívek ,které se ho zúčastnily. Je jich patnáct. A jsou to kunoichi z jednotlivých zemí. Narodily se však do končící války ,při které přišlo o život mnoho lidí a hlavně dobrých ninjů a kunoichi. Jejich jména jsou Kate Seyora Wong, Mayako Seyora, Lue Murazaki, Maya Wong, Ayako Hitobashi, Rissu Kamarashi, Akeno Mizuhashi, Keikou Hime a Sakura Haruno-Uchiha. Devět kunoichi jejíž životy se propojily stejnými osudy. A před kterými se teď otevírají brány osudu tak jak je napsal sám život. Já jsem měla jen napsat jak to bylo… Byl to dlouhý příběh.. Vzpomínat na něj pro mě teď bude velice těžké.. kor teď když jsem na konci svého téměř nekonečné života. Ano žila jsem už předlouho. Je načase umřít a nechat tu po sobě něco. Něco co může jít dál. K dalším generacím. Pokud by se tato kronika dostala do rukou špatných lidí tento svět by mohl navždy zaniknou…
o 26let později:
Je hluboká noc. Jeden z těch takových hypnotizujících úplňkujích nocí. Kde svit měsíce osvětluje každou uličku ve Skryté listové vesnici. Ten měsíc pozoruje černovlasá dívka momentálně ležící na hrudi svého snoubence. Vykroutí se z jeho vroucího objetí, hodí na sebe lehce košily a s tím vyjde ven z domu. Než vyjde hodí pohled na svojí lásku, která jí naučila milovat. Cit, který dlouho neznala a hlavně neuznávala. Jde přímo k lavičce, která je před jejich domem.
Na lavičce sedí blonďatá dívka s pomněnkově modrýma očima. Už na ní čeká. V očích má pobavené jiskřičky, které vždycky znamenaly u ní naději na lepší zítřky.
"Už na tebe čekám, Kate."odpoví Kazumi Nagesa.
Kate neváhá a sedá si vedle. "Víš co je dneska za den?" optá se jen Kazumi.
"Ano, vím. A jak moc dobře. Před necelými 18lety, si nás ty vyvolila. Sice do dneška nechápu tvoje rozhodnutí." pokrčí rameny Kate.
"Ano, a brzy by měla příjít další generace, tentokrát třetí. No, nekoukej se na mě takhle, ale asi budu muset nějakých 15let počkat,co? To snad mezitím moje břemeno převezme Aya. Stárnu každým dnem."
Kate opět hodí svůj obvyklý xicht a rukama si přejede po břiše.
"Ty jsi těhotná? Ví o tom tvůj manžel?"
"Neví o tom nikdo, tedy kromě holek a tebe. A neříkej mu to. Nějak mě bude držet doslova pod zámkem. A s blížící svatbou, je to ještě horší." pohrozí Kate Kazumi a zvedne se.
"Neboj, Kate já se vrátím. A tvoje noční můra se mnou." řekne jen Kazumi a potichu se vypaří v kouři.






Jaká noční můra? Kate! Koukej mi to prozradit! Nemůžeš něco napsat tak otevřeně! Prostě ne! To dělám jen já!:-p Je to skvělé!