Tak konečně jsem se dokopala k reportu z Advíku 2010. Doma jsem sice od neděle...respektivě o půlnoci jsem přijela domů. Dřív než se začnu rozkecávat, tak povím jen jednu. Myšlenkami jsem stále na Advíku a vyhnat je bude pro mě těžké, protože to byl můj nejlepší zážitek z prázdnin, a věřím že už ho nic nepřekoná. Ano, možná budu slavit narozeniny, pojedu k moři. Ale tohle je pro mně tak významné, aby mi ty vzpomínky strašily ještě dlouho po tom. Protože tam jsem byla svá, bez přetvářky. Zahrabala jsem i svůj strach mluvit před lidmi a prostě užívala si to tam. Takhle mě spolužáci, a ni rodina nezná. Každý ví že nenávidím oslavy a takovéhle podobné srazy. Advík je vyjímka. Možná to je ten důvod proč se snažím vymyslet nějakou výmluvu na oslavu těch šílených 18náctin. Omylem jsem se dozvěděla že mi bratr plánuje oslavu jak milé...

Tak den po dni - STŘEDA 28.7
Tak středa den kdy to všechno začlo. Popravdě já jsem si asi ve 2:00 ráno sotva zabalila věci, a pak jsem šla teprve spát. Budíček jsem nastavila na 8:30. Protože to v 10:00 začínalo. A vzhledem k tomu že jsem to měla asi půl hodiny od domova. Tak jsem spěchat nemusela. Jedinej háček byl v tom že jsem se bála zda seženu ubytování, neboť v registraci předem jsem ubytování vůbec neměla. Nápad spát tam přišel kvůli Síse, ale když zvážíte pro a proti tak pro má převahu. Ráno jsem líně vstala, z teplé postele v 8:00 ráno se mi opravdu nechtělo, vzhledem k tomu že prakticky celý červenec jsem vstávala přinejmenším ve 14:00. Né - li později. Kolem 9:00 jsem se vypravila směrem tramvaj a později metro. Samozřejmě píšu Rissu kde je. Měla jet se mnou. Jo, nakonec nejela, prakticky mě opustily všichni. No prostě na zabití. Snad nemusím říkat že lidi se asi při pohledu na mě divily. Já se jim ani moc nedivila. Spacák, plnej batoh na zádech, a ještě malou tašku přes rameno na důležité věci, které je potřeba tahat všude sebou. V metru mě čekalo nějakých 10 stanic, možná více teď nevím. Konečná stanice byla Opatov, tudíž předposlední metra C. Nenávidím jezdění metrem na dlouhé vzdálenosti. Když jsem vystupovala ozval se za mnou pořádnej jekot a hluk. Ano, vystoupilo kolem 20lidí s baťohy,taškami na zádech. Respektivě účastníci Advíku. No pohled na lidi kolem byl fakt dobrej. S touhle hromadou jsem se vypravila směrem ZŠ Mikulova, protože můj smysl pro orientaci v Praze prostě nefunguje, aneb v Praze se vždycky ztratím. Když jsme přišli čekala nás velmi krásná, dlouhá fronta. Táhnoucí se hodně daleko a to se sotva mělo otevírat. No začala akce volat Giře, zda již dojeli do Prahy a jsou na místě. Nakonec jsem se dovolala a byly tam. Gira mě nepoznala, to jsem se vážně za ten ani ne rok změnila?? Asi jo..V té krásné frontě jsem nakonec strávila dlouhých a nudných 5hodin. Ano, cedulku od Advíku jsem dostala kolem 14:00. Příští rok nejspíš razím později abych se zbavila té fronty. Pak začla akce najít druhou školu aneb ZŠ Květnového povstání. Doufám že nemusím říkat že jsem asi 4x zabloudila na Chodově než jsem tu školu našla. Nakonec i pro mě zbylo místo u stěny tělocvičny. Moc lidí tam nebylo. Zbavila jsem se věcí s výjimkou mé malé tašky. První jsem musela jít nutně koupit pití, anev já jsem si své vychlazené pití nechala doma. To tesco jsem našla hned a i samotnou druhou školu. Ta fronta se tam pomalu zmenšovala ale byla tam pořád. Fain, poslala jsem sms Giře kde jsou. Odpověď čítárna. Ta škola byla jedno velké bludiště. Nakonec čítárna byla úspěšně nalezena. Společně jsme byla venku, neboť holky ještě ten den odjížděli směr domov - Brno. Kolem 16:00 už šli směr metro, já jsem je doprovodila neboť můj žaludek už žádal jídlo. Opět začlo hledání mé ubytovny, opět jsem se tam ztratila, jsem neponaučitelná. Těch 5hodin v té frontě a následné běhání s Girou a Amelií mě nějak unavilo. Jo trefa usnula jsem na nějaké tři hodiny. Akce vstávat a jít znova na místo konání, tentokrát bez zabloudění, jen kvůli programu na zítřek. Ve 20:00 měl začít koncert Gothiky. Mě stačilo vidět jen tu kopu lidí a hned jsem řekla že tam nejdu. A to v žádném případě. Tak jsem se vydala zpět na druhou školu. Tam jsem se vrhla pod sprchy, jo pěkné překvapení na mě čekalo. Jak říkám lepší místo na ubytování jsem si přát nemohla. Ty sprchy byly společné. Osm sprch. Ach jooo...no šla jsem tam brzy, byla jsem tam tedy naštěstí sama. Po tom jsem konečně vytáhla ten spacák - velmi babičkovský spacák, jo taky schánět spacák 2dny před odjezdem není nic dobrého. Z baťohu jsem si udělala polštář, který zůstal doma. Usnout se mi povedlo kolem půlnoci, kdy se konečně světlo shaslo.

ČTVRTEK 29.7
Tak ranní budíček byl kolem 9:00. Jo a kým, no přeci školním zvoněním, zazvonilo to asi 3x. Já než jsem se vůbec dokopala vstát tak uběhla další půl hodiny. Jo správně Kate byla líná a hlavně nevyspalá. Respektivě jsem se asi 4x za noc probudila nebo otočila na druhý bok, prostě jsem spát nemohla. Ehm..tohle je ta nevýhoda spaní na Advíku. Oblékla jsem se,vystála frontu na ranní hygienu. A vypravila jsem se směrem Tesco, jednoduše řečeno snídaně. Po cestě zpět jsem potkala Linu, která semnou vystála tu krásnou frontu, jenže ona tam stála "jenom" tři hodiny. Stejně jako Kláry s Verčou opět spolubydlící nějak jsme se zakecali a šlo to. Jo zase mě ovládla Kate, tedy ta která se ráda baví a seznamování jí naopak ode mně jde. Taky důvod proč jsem celé dny nosila tu čelenku. Vzhledem k tomu že program byl ráno nic moc tak jsme se vypravily do čítárny. Mě hned padl do oko manga Naruto. No měli tam 22dílů - svazků tak proč to nepřečíst. S mojí znalostí angličtiny to šlo sice trošku pomaleji, ale co. Tu mangu jsem viděla ráda. Je něco jiného držet jí v ruce než jí číst v Pc. No za tu dobu co jsme tam strávily jsem přečetla 2ty svazky což je asi 17dílů. No a pak jsme vyrazily pryč. Opět přednášky nic moc, ty dobrý začínali až kolem 14:00, nebo možná později. Od Orgů (Organizátorů) jsme dostali papír s hrou "Hugni Orga" což znamenalo najít orga(nizátora), hugnout orga(obejmout orga), a nechat ho podepsat ten papír. A pak hledat dalšího. Jo říkáte si že je to snadné? Ale nebylo. Ty orgové jsou pěkně mazaní, nejen že zapíraj že na tom papíru jsou, ale nikdy vám nechtějí ukázat tu cedulku se jménem, či před váni zdrhají hned jak viděj papír. To se pozná hnedka, udělaj oblouk kolem Vás, nebo zrychlejí krok. Jo ale na nás měli smůlu vydali jsme se na jejich lov a hele za den rovných 16orgů + 2bonusový, což byly hlavní organizátoři. S jedním byla i sranda. Na něj jste prostě museli zavolat jménem aby si vás všiml, otočil se a nechal se hugnout. Toho jsem pak ještě viděla asi 3x a shodou okolností když mě viděl tak rovnou zrychlil tempo. Toho druhého bonusáka jsem narazila šťastnou náhodou. Nakonec jsme to vzdali. Za jedním jsme i utíkali, jo odmítal se hugnout pak nám i poradil kde se skrývají další. I starý známí z minulého Advíku jsem tam potkala. Samozřejmě oni mě nepoznali - jako vždy. Ale já jo, hlavně tedy jednoho na kterého se nedalo zapomenout. Osvěžila jsem mu pamět a hele jak se vzpomněl. Jeden z Orgů nás taky dotáhl na přednášku. No chtěli jsme jeho podpis tak jsme museli. Ta přednáška se jmenovala - ou to si teď nevzpomenu. Ale pouštěli nám ukázky z anime, ale ty byly předabované, prostě měli jiné hlasy a samozřejmě i jiné titulky. Pouštěli Yu-gi-OH a Naruto. Asi po pátém dílu Naruta jsem se já řezala smíchy neboť to nešlo udržet. Prostě Naruto v lepším znění spíše v lepším kecání. I film Yu-Gi-Oh tam byl a také v lepší formě. Tu přednášku jsme nutně museli opustit neboť už jsem nemohla dál smát. Pak následovala akce s Linou,Kláry, Nel a Verčou jménem bojovka - allias vodní bitva. Já jsem se jí tedy nezúčastnila, protože jsem znala ty dva orgy co to pořádali jo ti dva z Echci sekce. No jednoho jsem hugla. Po tom byla akce převléknout se do suchého oblečení. Já tedy ne, ale mokrá jsem byla. Dámy mě hugli když byly mokré. Pak jsme šli opět zpět a směrem čítárna na mě čekala opět manga jménem Naruto - no další 3svazky. Ve veřerním programu byla koncert Psydoll. Asi vám je jasné že jsem tam opět nešla. Následoval odchod do druhé školy,ale předtím opět návštěva Tesca. Po tom opět líně vyjít schody do sprchy, osprchovat se, číst si a nakonec usnout.Nemusím snad říkat že jsem usla opět kolem půnoci??
PÁTEK - 30.7Opět jsem se asi 4x za noc zbudila...grr...prostě spánku se ke mně nějak nedostalo. Jako předešlé ráno se opět opakovalo prakticky to samé. Opět já lenoch nerada vstávala. A už mi velmi začínala chybět moje měkká postel. Zase jsem udělala typický ranní rituál - obléknout se, ranní hygiena a vyrazit směr čítárna. Opět manga Naruto - už jsem se konečně dostávala přes 100díl. Tudíž chuunin zkouška byla někde uprostřed, či končila teď zrovna nevím.Na programu jsem měla jedinou přednášku a to "Život v Konoze" od Prasátka. Ano měla jsem to čekat, že tam bude tolik lidí. Naštěstí se pro mě našlo místo na zemi u dveří. Přednáška byla dobrá, což jsem i čekala. Na chvilku jsem se zašla kouknout i na karaoke, ale po třech písničkách jsem to vzdala.Veřer následoval program jménem "Advík Matsuri" tentokrát byl poprvé a měla i přístup veřejnost. Prostě fireshow, ukázka boje s katanami, a ještě další. A nakonec vypouštění lampionů. Prostě nádhera. Jen ti lidé z nás museli šílet. No ty lampiony jim lítali před okny, tak kdo ví co jim prolétalo hlavou. Skončily jsme kolem 23:00 možná později, pak opět akce jménem druhá škola allias ubytovna. Tam se opět opakovalo to samé jako předešlé dny. Akorát jsem tentokrát zabavila žíněnku, a společně s Verčou jsme šli do druhé tělocvičny za Mieko. No bylo tam víc živo než u nás. Tam se kecalo.Dokonce se objevila i osoba, která se mnou souhlasí že Hinata už musí zemřít.Nejsem sadista ale já jí prostě nenávidím.(Viz tři povídky..to teprve uvidíte sadistu). No s kecáním jsme skončily asi o půlnoci a my dvě jsme šli k sobě. Ani mě nepřekvapilo že tam bylo zhasnuto a všichni spali. No ve tmě se převléknout,zalést do spacáku.A pak v pohodě chrupkat. No usla jsem tentokrát asi v 1:00ráno. Opět skvělé..

SOBOTA - 31.7
Doufám že nemusím říkat že jsem se opět nevyspala. Ani ta žíněnka mi nepomohla k dobrému spánku. Vážně jsem si říkala že sobota bude můj poslední den na Advíku. Končil totiž v neděli,ale já tam měla možnost přespat do pondělí. Ale jak jsem řekla už jsem se těšila do vlastní postele. A konečně se prospím.Když jsem konečně lenivě vstala, opět udělala svůj ranní rituál vydala jsem se do druhé budovy shlédnout program. Jako obvykle ráno nic moc program. Původně jsme chtěli jít opět do čítárny, ale tam měli cedulku že ráno mají zavřeno z důvodů teď ani nevím jakých. Tak jsme se vypraly do Deskových her, neboť Verča se chtěla naučit Šogi, které jsem já hned při pohledu vzdala. Jo vypadalo to jako šachy, a jsou i šachám hodně podobné i pravidly. Náš zbytek hledal nějakou hru, kterou umíme, nebo je jí lehké pochopit. Taky zajímavý ukol. No jedinou hru kterou jsme uměli bylo Carrkasane.(teď nevím jak se píše). No nic tak mezitím než se Verča naučila Šogi jsme my odehrály asi nějakých 6her. Zbytek her jsme moc nepochopily, buť byly moc složité nebo byla pravidla v jiném jazyce - většinou angličtina s němčinou. Asi po hodině a půl jsme se vydaly směr čítárna, která se již mezitím otevřela. Já jsem opět skočila po manze Naruto, co byste ode mně čekali?? Do konce mi zbývalo nějakých šest knížek, což bylo přes 60dílů. Tak no problema, času jsem měla dostatečně až moc. Vzhledem k tomu že sotva ve 16:00 začínalo soutěž Cosplay. Zatímco moje společnice odešli už dříve na nějakou přednášku, já jsem tam zůstala a četla. Kolem třetí jsem se konečně vypravily pryč z čítárny. No přečíst přes 170 dílů mangy dá zabrat, a ještě k tomu tou šílenou angličtinou, aspoň jsem si jí procvičila. Zbytek jsem vůbec nemohla najít tak jsem zamířila na druhou školu. Zabalit si saky paky. Můj odjezd se blížil, už po cosplay soutěži jsem chtěla odjet domů. Jenže to jsem ještě nečekala že tam nakonec zůstanu o mnoho déle. Šla jsem tedy na tu Cosplay soutěž, na tu jsem se i docela těšila, protože jsem jí minulý rok prošvihla. A koho tam nepotkám, asi někdo chtěl ať na Advíku zůstanu o něco déle. Do Galavečera kterému jsem se tedy chtěla vyhnout. No potkala jsem tam Kiru Uchihu a Kesidy Sandaime. Stejně jako minulý rok. Společně jsme shlédly cosplay soutěž a Miss Nekonečného příběhu. Tu vyhrála ani už nevím kdo, protože jí ani to anime ze kterého pochází jsem neznala. Pak následovalo jídlo a od 20:00 začal Galavečer. Tancovali se typické tance jako je waltz,cha cha, + ještě jako bonus Kankán,Asereje, Ptačí tanec. No já jsem toho samozřejmě nezůčastnila, neboť neumím tancovat. O nějaké 3 a půl hodiny později jsme se vydali na ubytovnu vyzvednout moje saky paky, poslední rozloučení s Verčou a Kláry, a pak rychle na metro. Jo, ještě jelo, ani teď nevím do kolika to metro jezdí.Ale já se spíš bála o tramvaj. Opravdu o půlnoci by se mi nechtělo tahat ty věci až domů. Naštěstí jeli ještě dvě poslední. Jo a to byl konec Advíku 2010.

Tak vzhledem k tomu že jsem Advík brala k 18náctým narozeninám. No užila jsem si to. No chtěla jsem si koupit plyšového Kakashiho, ale jako na potvoru ho neměli..Skvělé, ale naštěstí měli Itachiho...jo tak jsem ihned skočila po něm.A udělala jsem dobře. A aby sbírka plyšáku Uchiha byla úplná tak jsem si ještě pořídila Madaru i když k němu cítím pouze nenávist. Takže mám - dalo by se říci kamaráda, když ho nechci zabít Sasukeho, zlato jménem Itachi a mého úhlavního nepřítele Madaru. Dobrý ne? Jo a ještě mám vějíř aneb bylo mi vedro při Galavečeru.

No tak to je asi všechno co bych řekla k akci jménem Advík2010..Hodně věcí jsem vynechala nebo je zapomněla..Byla to nezapomenutelná akce. Ale jednu věc jsem si vzala sebou. Nápad na novou povídku, jejíž přihláška bude za chvíli. A rekordně se vzdám i Kakashiho.






eeeejha
ta to si si uzila...no az na ten spanok...ja by som tiez nevedela zaspat na zinienke
