Ahoj :D TAk jste se dočkali.. a já taky.. První kapilotu mám sice ne nějak dlouhou ae co už.. Píšu to tak jak to bylo ve videu ae první realný svět.. a první Ellie takže já.. další je myslím Kate.. no vida.. XD Omlouvám se za spožděníí.. xD a etě další brá správa.. zachvíli tu budou i povídky a recenze nebo neím co etě od kate.. supér :D a ted k povídce etě písnička.. ;)
Proč?..Tohle bylo to co každý chtěl v té chvílí vykřiknout.. Tohle bylo to co každého pálilo na srdci.. Tohle bylo to na co nikdo nedokázal odpovědět.. Všechno bylo tak smutné jakoby i to nebe plakalo.. a vzlykalo... Stromy se chvěli.. Nebylo nic co by mělo jinou barvu než černou.. Nebyl nikdo kdo by se smál.. Někteří se snad i za to co se stalo vynili.. a někteří si přáli být tam místo něj..Vždyt byl tak mladý.. Nejhůř ze všech na tom byla ta dívka..Mlčky stála vedle svého staršího bratra který jí držel v objetí.. Všichni kolem plakali.. Jen ona se smutně koukala na svou matku zaslepenou smutkem,slzami.. Stála u hrobu.. pak spouštěli rakev..
Vypadalo to jako kdyby chtěla jít tam.. dolů.. A pak se zhroutila....
Na to se dívka už dál nemohla koukat otočila se ke svému bratrovi pevně ho obejmula a rozpalakala se.. Jí bylo slyšet nejvíce.. vzlykala.. a pomalu klesala nííž.. Bratr jí ale stihl zachytit.. Sám trpěl.. i jeho to byl bratr i on se vinil za to co se stalo...Jenže za to nemohl nikdo.. a i kdyby to už se vrátit nedalo.. a tím si byli vědomi všichni.. Už se to vrátít nedá...
,,No tak Elie.. Nebud srab".. ,,Pojd s námi.. "
Schválně kdo tam bude dřív..
,,Víš Ell.. Přesto že na tebe nadávám.. a někdy to trochu přeháním mám tě rád.."
,,Koukej padá hvězda,přej si něco a né aby jsis přála aby jsi něměla žádného sourozenecne a byla raději nějaký rozmazlený jedináček"
,,Neboj Tome přeji si něco jiného"
,,A co jsis přála?"
,,Neřeknu"
,,Pověs mi to"
,,Ne pak se to nesplní"
,, Ty jsi ale pověrčivá"
,,Ty jsi ale zvědavýý"
,,Není ti zima Elli?"
,,Né není Ondro"
,, Heléé vy dva padáá snííh.. chyteeej"
,,Ty jedeen no počkeej "
Nad těmi vzpomínkami se musela Elien pousmát..
Byl vždyt tak veselý,vždy tak optimistický..Jeho usměv jí dokázal pokaždé zlepšit náladu..Pokaždé když se hádali s svým nejstarším bratrem on byl ten co je udobřil..Nikdy se do jejich hádek nějak nemíchal až jednou... poprvé a naposledy..
,,Kam jsi sakra myslíš že jdeš"
,,To je moje věc nejste mí rodiče"
,,Ne ale tvý starší sourozenci máme na tebe dohlédnout.. Nikam nejdeš tady budeš"
,, Já už nejsem malej nebudu vás na slovo poslouchat, taky se mě na nic neptáte jdu a je mi to jedno jestli mi to nedovolíte"
Elli na to nerada vzpomínala.. Kdyby ho dokázali zadržet.. kdyby tam nešel nic s toho by se nestalo,byl by s nima.. Když ho šly najít bylo pozdě..
,,Co se tady děje?"
,,Nevím prý někoho zabili"
...
,,Tomee néééé"
Znovu se rozzvlykala.. ,,Proč on? Ondro proč?" Ptala se svého bratra s pláčem..
,,Já nevím " řekl a silněji jí obejmul..
Šlo jen o neštastnou náhodu.. Byl v nesprávném čase a nesprávném místě..
,,Ted už jsme jen my dva" dodal...
Vypadalo to jako kdyby chtěla jít tam.. dolů.. A pak se zhroutila....
Na to se dívka už dál nemohla koukat otočila se ke svému bratrovi pevně ho obejmula a rozpalakala se.. Jí bylo slyšet nejvíce.. vzlykala.. a pomalu klesala nííž.. Bratr jí ale stihl zachytit.. Sám trpěl.. i jeho to byl bratr i on se vinil za to co se stalo...Jenže za to nemohl nikdo.. a i kdyby to už se vrátit nedalo.. a tím si byli vědomi všichni.. Už se to vrátít nedá...
,,No tak Elie.. Nebud srab".. ,,Pojd s námi.. "
Schválně kdo tam bude dřív..
,,Víš Ell.. Přesto že na tebe nadávám.. a někdy to trochu přeháním mám tě rád.."
,,Koukej padá hvězda,přej si něco a né aby jsis přála aby jsi něměla žádného sourozenecne a byla raději nějaký rozmazlený jedináček"
,,Neboj Tome přeji si něco jiného"
,,A co jsis přála?"
,,Neřeknu"
,,Pověs mi to"
,,Ne pak se to nesplní"
,, Ty jsi ale pověrčivá"
,,Ty jsi ale zvědavýý"
,,Není ti zima Elli?"
,,Né není Ondro"
,, Heléé vy dva padáá snííh.. chyteeej"
,,Ty jedeen no počkeej "
Nad těmi vzpomínkami se musela Elien pousmát..
Byl vždyt tak veselý,vždy tak optimistický..Jeho usměv jí dokázal pokaždé zlepšit náladu..Pokaždé když se hádali s svým nejstarším bratrem on byl ten co je udobřil..Nikdy se do jejich hádek nějak nemíchal až jednou... poprvé a naposledy..
,,Kam jsi sakra myslíš že jdeš"
,,To je moje věc nejste mí rodiče"
,,Ne ale tvý starší sourozenci máme na tebe dohlédnout.. Nikam nejdeš tady budeš"
,, Já už nejsem malej nebudu vás na slovo poslouchat, taky se mě na nic neptáte jdu a je mi to jedno jestli mi to nedovolíte"
Elli na to nerada vzpomínala.. Kdyby ho dokázali zadržet.. kdyby tam nešel nic s toho by se nestalo,byl by s nima.. Když ho šly najít bylo pozdě..
,,Co se tady děje?"
,,Nevím prý někoho zabili"
...
,,Tomee néééé"
Znovu se rozzvlykala.. ,,Proč on? Ondro proč?" Ptala se svého bratra s pláčem..
,,Já nevím " řekl a silněji jí obejmul..
Šlo jen o neštastnou náhodu.. Byl v nesprávném čase a nesprávném místě..
,,Ted už jsme jen my dva" dodal...






ty jedna...asi tě budu muset popohnat abys napsala rychle další část...